ARO SHOW & OffROAD FESTIVAL 2005
Sdílejte tento článek na Facebooku
(bleskový komentář od barového pultíku)
Tak namísto, abysme mířili s Olafem na jih do Afriky, díky nekonečným problémům s vyřizováním víz jedeme na sever. Ne zase úplně na sever. Jen do Jičína.
Je to neuvěřitelné, ale už je to rok, co jsme se opět sešli ve „městě pohádek“ (podle mě je pohádka stav následující po hádce, čili stav nijak radostný).
V pátek jsme hned po příjezdu projeli HONKER. Nutno podotknout, že těsně před tím než jsme s ním vyjeli, byl jako nový. Jako správným offrouďákům se nám zdálo nedůstojné prezentovat na akci tohoto typu leštěnku, proto jsme přistoupili k úpravám. HONKER byl až po střechu vymáchán v blátě, byl mu ohnut přední nárazník, lehce zaběhnuto spojkové obložení a párkrát si lehnul „na břicho“. Doteď nechápeme, proč nám Jindra nechtěl půjčit už žádné další auto…
Ještě jsme si stačili prohlédli nové UAZy, Crosslander, Steak House a Ampéři už oznamovali večerku.
První noc vyřešil vtipně Olaf. Jako správný ofrouďák si ustlal na zemi pod nákladním AREM. Tak dlouho si pochvaloval dostatek místa a skvělou polohu svého spacáku, a to až do doby, když si na korbu vylezli tři nocležníci a vmáčkli mu diferákem hlavu do země…
Sotva jsem zaspal, vzbudil mě Marvin, který právě dorazil z Břeclavi a byl několika podnapilými mládenci mylně považován za vítěze nočního závodu.
Jelikož jsme se už skoro 12 hodin neviděli, museli jsme toto nenadálé setkání zapít. Násilně jsem byl odvlečen k pultíku tequily El Jimador, neboť Marvin, který umí skvěle mexicky mi vysvětlil, že El Jimador je zkratka a znamená Etiketa Láhve Jasně Indikuje Marvinův Apetit Do Off Roadění. Marvin se neustále domáhal u obsluhy (dle jeho slov předem avizované akce) „Ke třem panákům zdarma tři panáky zdarma“.
Kolem čtvrté jsme se slzou v oku tento agávový háj opouštěli, neboť došly zásoby vyčleněné na tento den... Polovinu jsme vypili my a o druhou polovinu se postaralo vedení AutoMaxu. Tam si asi při pohledu na parkující ARA kolem vyložili název tequily jako Emotivní Louky Jičínska Ilustrují Majitelům AutoMaxu Dojemný Obraz Rumunska….
Sobotní ráno, které určitě nebylo moudřejší večera zahájilo volné jízdy a soutěže.
Náš loňský brod „Pouze pro tvrďáky“ nás letos překvapil, neboť hladina vody v něm od loňska stoupla minimálně o metr. Dlouho jsme přemýšleli, jak dostat vodu ven, než za nás problém vyřešil Pavel Bergman. S grácií sobě vlastní zapichnul svoji Toyku LC 60 do jámy a vcucnul několik kubíků vody do svého motoru. Hladina sice prudce poklesla , ale bohužel už se nenašel nikdo, kdo by následoval jeho příkladu.
Jelikož jsme silně nekonvenční, používali jsme v sobotu k přesunu mezi jednotlivými soutěžemi Volhu. Ó, jak je nádherné stát se na chvíli papalášem…
Po odpadnutí Bergmana odpadl i další loňský všehovítěz Barvínek. U jeho M 461 ohnul vidličku, zazvonil zvonec a s řazením byl konec. Naše dobrá rada do tlumoku – že by mohl zkusit natáhnout řemenici z klikovky rovnou na kardan a přemostit tak všechny vadné součásti – se nesetkala s pochopením. Po chvilce trápení naložil mazlíka na ponton a vydal se k domovu. Přišel a zase odešel, nikdo z nás se kvůli tomu nevěšel… Jistě ho hřeje na srdci, že nebyl zdaleka sám. Při našich toulkách Volhou jsme potkávali tu více, tu méně zničené auta. Jedno z nich bylo tuším dokonce zničeno víceméně. Poslední disciplína – přetahování se už odehrávala při západu slunce.
Večer byl ve znamení vyhlašování. Nejdříve se vyhlašovali majitelé vizitek vhozených do osudí, pak majitelé vhození do osudí a nakonec osudí majitelů vizitek (nebo tak nějak). Pokud by Honza Šrajer s oficiálními výsledky soutěží odpočíval na WC ještě chvilku, začali by se číst patrně jména z telefonního seznamu… No seděl tam asi přesně tak dlouho jak měl a hned, jak se objevil s roličkou toaleťáku na pódiu, se jal vyhlašování vítězů soutěží a předávání cen. Oproti loňsku přibyla cena pro majitele nejšpinavějšího auta. Tu vyhrál Pavel Bergman, protože kdyby letos nic nevyhrál, tak by příští rok už nedojel. Výsledková listina visí na Honzových AROmanyjackých stránkách. Absolutním vítězem systémem přišel, viděl, nic nez**kurvil a vyhrál se stal Svoboda na Suzuki. Kde jsou ty časy, kdy Japonec byl nakonec.
Stejně jako loni vyšlo počasí, parta i nálada byla super, organizace na jedničku s hvězdičkou, lidí od minulého ročníku podstatně přibylo. Co víc si přát? Snad jen ty víza… Už bych rád psal nějaký bleskový komentář od barového pultíku z Angoly…
(A ještě jedna moudrá rada - nedávejte si před dlouhou jízdou autem Kovbojské fazole. My jsme si je dali všichni a fakt se to v tom autě pak nedá…..)
Za ATB PetrS